10 pravidel jak být správnou au-pair

Tak a je to za mnou. Sedmdesát dní jsem pracovala jako au-pair a teď už jsem v Čechách.

Poctivě jsem si to každej den odpočítávala.

A pokud se chce taky nějaká slečna (nebo chlapec) vydat do ciziny a hlídat děti, tak sem napíšu pár rad. Několik bodů, který se vyplatí splnit nebo dodržovat. Což jsem já neudělala :D.

1. Podepsat smlouvu

Jedinou věc, kterou jsem si tady podepsala byla jmenovka na kurzu němčiny. Smlouvu jsme neměli, ale nebála jsem se, že by mě rodina podrazila, protože jsem už jejich devátá au-pair a s tou předchozí jsem si psala na facebooku. 

2. Zařídit si pojištění

Když jsme se domlouvali přes e-mail, ještě než jsem přijela, tak mi rakouská maminka řekla, že pojištění mi zaplatí. Moje údaje jsem jí poslala a pak už jsem na to zapomněla. Po měsíci v Rakousku mi bylo trochu blbý se ptát, jestli jsem vůbec pojištěná, tak doufám, že jsem byla :D. 

3. Nepůjčovat si od dětí věci

Třeba hřeben... Až totiž zjistíte, že se u dětí vyskytly vši, tak vás začne svědět úplně všechno, nehledě na to, jestli ve vlasech nějaký breberky máte nebo ne.

4. Neužírat dětem sladkosti

Jo sice se tady můžu chovat jako doma a jíst, co chci, ale mám takovej dojem, že jsem tady přibrala :D. M&Ms a Nutella - to je můj konec. 

5. Najít si kamarádky

Netvrdím, že bych tady byla jako poustevník sama. Nicméně jedna au-pair, se kterou jsem se tady seznámila, tu byla jenom tři týdny a viděly jsme se všehovšudy třikrát, a protože jsem pak vzala práci navíc za ní, tak jsem pak na další výlety moc času neměla. Seznámila jsem se tady ještě se dvěma Češkami, ale ty zas nebydlely v Pörtschachu, tak bylo komplikovaný najít si čas a někde se sejít. 

6. Nenechat děti dělat to, co nesmí

Vzdala jsem snahu je vychovávat. Luis sice nesměl na počítač, ale jakmile rodiče (a i Pia, protože ta by ho napráskala) zmizeli z dohledu, tak jsem ho nechala hrát hry. Prostě jsem neměla nervy na to se s ním hádat (v tom lepším případě) a nechat do sebe kopat. A už mu ani neříkám, aby se převlíkl z pyžama. Nedávno v něm byl celej den, když jsem s ním byla sama doma :D. 

Tenhle obrázek skvěle vyjadřuje mé pocity :D

7. Nechodit na rande

Dobře na tom není nic špatnýho. Ale po tom, co jsem byla venku s klukem, kterej hlídá kluky u sousedů, a vrátila jsem se o půlnoci celá mokrá, protože jsme plavali v jezeře, tak mi to rakouský tatínek pořád připomíná. Prostě si ze mě dělá srandu a pořád se ptá, jestli nejsem zamilovaná a chce slyšet detaily. A dvacetkrát odpovědět, že vážně nejsem zamilovaná nezabírá :D. 

8. Být iniciativní tak akorát

Občas se mi stane, že na něco zapomenu. A protože je rakouská maminka velká puntičkářka, tak mi za to... nechci říct, že vynadá, ale vyjmenuje mi, co všechno je špatně. A já pak ve snaze být užitečná se snažím pomoct i s tím, s čím nemusím a pak je mi zase řečeno, že si to udělá sama a ať se tam nepletu :D. Někdy je těžký se zavděčit. 

9. Hrát si s dětmi

Vím, že tohle by měla být úplná priorita, jenže... Pia už je velká a Luis se obvykle chová jako spratek, takže, když jsem s nima sama doma, tak si Pia čte a Luis se dívá na seriály, a když se ho zeptám, jestli nechce něco hrát, tak mi řekne, ať vypadnu. A já mám klid :D. S Luisem si hraju, jenom když má doma rodiče, protože pak má většinou zakázanej mobil nebo televizi a nudí se. 

10. Dodržovat silniční předpisy
Neříkám, že bych je porušovala schválně. Ale na rakouskejch silnicích je hodně cedulí s omezením rychlosti a občas si jich prostě nevšimnu. Takže doufám, že mě nevyfotil žádnej radar, když jsem na dálnici jela 130 km/hod tam kde byla jenom stovka :D.

Vsadím se, že tenhle článek zájemcům o práci moc neporadil, ale snad aspoň pobavil :). Když shrnu pro a proti, tak určitě vyhrávají pozitiva. Sice už bych k týhle rodině znovu asi nešla, ale léto jsem si užila. Takže kdo váhá, jestli se stát au-pair, tak radím: "Jděte do toho!"