Poslední tři dny jsem strávila u rodinky číslo 2. Naštěstí se nesly v jiným duchu než ten den, o kterým jsem psala posledně. Zvládli jsme to skoro bez breku (říkám skoro, protože pláč přišel každej den, ale jenom na pár minut a ne na hodinu jako posledně). Musím dokonce říct, že jsem si to s holkama užila a budou mi chybět.
Neděli jsme strávily skoro celou u vody. Ria plave asi tak desetkrát líp než já a Gábinka měla vestičku, tak jsem se nemusela bát, že se někdo utopí (léto u jezera mi pomohlo, už se ani nebojím, že se utopím já :D). S Gábinkou jsme ještě upekly koláč. Chuťově nic moc, ale holky byly spokojený, že můžou něco dělat, a protože se u nich moc často nepeče, tak ho skoro celej spořádaly. Odpoledne jsme chtěli jít celá rodina hledat lišky. Ale holky to pořád odkládaly, a tak jsme místo ve dvě vyrazili až ve čtyři, což jsme neměli dělat, protože se zamračilo a v dálce byly vidět i blesky. Za třicet minut jsme dojeli s autem na místo, vyskákali jsme do lesa a hledali jsme. Akorát takhle u parkoviště to bylo všechno vysbíraný, všude akorát muchomůrky a holubinky. Holky za mnou běhaly s každou houbou, která byla žlutá, lišky jsme našli ale jenom 3. Zbytek byly prašivky. Každopádně mě překvapilo, že rakouskej tatínek má znalosti o houbách asi stejný jako jeho dcery. Přišel za mnou s houbou, která byla hnědá, ale dole měla lupeny a ptal se jestli to není hřib. Dalo mi dost práce se nesmát. Takhle jsme sbírali asi čtvrthodinu a pak už bylo nebe tak černý, že jsme radši nasedli do auta s našimi třemi úlovky a jeli jsme zpátky. A stejně jako předchozí den jsme šli na večeři do restaurace - tentokrát na pizzu. A abych vyzkoušela něco regionálního, tak jsem si jí dala se špekem :D.
V pondělí jsem přišla až kolem oběda, protože rodinka byla na nákupech v Nike-shopu. Tak se mi pak Gábinka chlubila svejma novejma botičkama, který jí koupil tatínek. Hned jsme je šly otestovat a na koloběžkách a longboardu jsme jely na hřiště s U-rampama, kde jsme chvilku blbly. A protože v Austrálii dostávají děti o prázdninách domácí úkoly, tak jsme si po návratu hrály na školu. Začaly jsme s přírodovědou - v Austrálii to mají nazvaný trošku světověji Science. Ria nejdřív nechápala, proč je na jedný polokouli léto a na druhý zima. Tak jsme z Rii udělala Slunce, vzala jsem si globus a běhala jsem kolem ní v obýváku. A večer? Zase večeře v restauraci. A vyzkoušeli jsme zase jiný místo, tentokrát to byla taková venkovská hospůdka s typickejma rakouskejma jídlama a vážně mě hrozně štve, že v Čechách nerostou lišky tak hojně jako tady. Já jsem si objednala guláš z lišek, a od Rii jsem ještě ochutnala polentu s liškama a špekem a bylo to luxusní.
A dneska jsme u nich byla naposled. Holky byly trochu smutný a Ria mě přemlouvala ať s nima příští rok jedu do Austrálie a dělám jim au-pair. Tak aby na mě měly nějakou památku, tak jsem jim vyrobila lapače snů a holky mi aspoň pomohly navlíct korálky.
A tady se holky chlubí svejma lapačema a dalšíma výrobkama, který jsme spolu vytvořily.
K obědu jsem jim uvařila palačinky, tak se holky rozhodly, že si budeme hrát na restauraci. Každá měla notýsek a psaly si do něj objednávky - jedna palačinka s medem, druhá s marmeládou :D. Užily jsme si spolu poslední chvilky a pak jsme se rozloučily. Holky mi slíbily, že za mnou ještě přijdou na nádraží, aby mi zamávaly a Ria mi dala kamínek pro štěstí. Dostala jsem výplatu a jela jsem zpátky k rodince číslo jedna. Teď už mám všechno sbaleno, uklidila jsem si pokoj a svojí koupelnu. Večer dostanu výplatu a rakouský tatínek číslo 1 říkal, že spolu se zbytkem rodiny ještě posedíme u krbu se skleničkou vína a pořádně se rozloučíme. Tak doufám, že si tady užiju poslední poklidný chvilky a zítra v 9:30 vyrazím směr Česká republika :).
Žádné komentáře:
Okomentovat