Rakouská maminka byla celý víkend pryč. A protože byl jeden z posledních horkých dnů, tak jsme se zase jeli projet s člunem po jezeře. Po obědě (další moje specialitka - těstoviny s parmezánem :D) jsme se společně s kamarády dětí Lili a Lorenzem vydali do Krumpendorfu. Rakouský tatínek se už nevešel do auta, tak na místo dojel na kole a já jsem řídila. Cesta byla se čtyřmi dětmi v autě "veselá", ale bez problémů (až na parkování :D), i když jsem myslela, že ohluchnu, protože rádio řvalo na plný pecky.
Dostala jsem za úkol namazat děti krémem na opalování, Luis na mě začal řvát ať na něj nešahám a že se namaže, až se nebudu dívat a Lorenzo se k němu hned jako papoušek přidal. Naštěstí rakouský tatínek vzal kluky, jel se s nima projet a já s holkama jsme zůstaly v klubu. Pohodová atmosféra, jedly jsme marshmallow, brambůrky, hroznový víno (oni mají normálně na zahradě hroznový víno bez pecek!)... Zase jsme natáčely videa, plavaly a skákaly do vody (dokonce i já :D). A asi po 2 hodinách se vrátil rakouský tatínek a udělali jsme výměnu. Kluci řekli, že se mnou nechtějí být a chtějí si hrát sami a Lili prosila ať můžu na člun s nimi a tak rakouský tatínek usoudil, že to Luis s Lorenzem zvládnou i bez dozoru a jeli jsme. Zase jsem se nechala táhnout na laně za člunem, pak jsme si dali v Klagenfurtu zmrzlinu a já jsem si při zpáteční cestě užívala poslední horkej den plnej sluníčka.
Bylo prostě krásně :)
Jenže když jsme se vrátili, tak jsme Luise s Lorenzem nemohli najít. Prohledali jsme celej beach klub, u občerstvení taky nebyli. Pak jsme zjistili, že chybí jedno šlapadlo. Asi po půl hodině kluci dojeli se šlapadlem, vysmátý, stříleli po sobě vodníma pistolema a nechápali, proč se všichni tak zlobí, že si jeden devítiletej a druhej sedmiletej zmizeli na hodinu pryč a nikomu nic neřekli.
Rakouský tatínek ještě zůstal v beach klubu a já jela s dětmi zpátky. Samozřejmě se to neobešlo bez scén. Už ani nevím proč, ale Luis měl obrovskej záchvat vzteku, kdy kolem sebe kopal, mlátil a pokoušel se mě i Piu kousnout. Během jízdy se naštěstí uklidnil, ale nebyl na mě o nic příjemnější. Holky chtěli uvařit palačinky, Luis tvrdil, že nemá hlad a odmítal si dát večeři. A tvrdil, že hlad nemá ani Lorenzo, i když podle jeho výrazu to vypadalo, že se spíš bojí Luisovi odporovat.
Nakonec si dali palačinky všichni včetně Luise a nejvíc jich spořádal nejmladší Lorenzo. Pak ještě dorazili kluci od sousedů, takže jsem měla doma 6 dětí.
Koukáme na telku :)
A kolem půl 10 dorazila rakouská maminka. Byla očividně ve špatné náladě a v kombinací s její puntičkářskou povahou...
"Proč tady řve ta televize, když Pia chce spát, proč není uklizená koupelna, jak to že na šňůře visí prádlo..."
A pak když i Luis odešel spát, tak jsem dostala vynadáno ještě jednou. Poměrně jednostranná debata (já jenom mlčela a přikyvovala a omlouvala jsem se) na téma "Jak si to představuju odjet se člunem a nechat malý kluky bez dozoru" začala. Spát jsem šla naprosto bez nálady jenom s přáním být už doma.
Ráno jsem se probudila už v půl 7 s o nic lepší náladou. Pak na mě ale rakouský tatínek po snídani mrknul a řekl ať si z toho nic nedělám, že jemu rakouská maminka vynadala taky :D. Tak jsem se pak ještě jednou omluvila, rozhodla jsem se konečně Luise napráskat, že mi říká Arschloch a teď už je zas všechno v pohodě. A Luis se mi dokonce přišel omluvit :).
Žádné komentáře:
Okomentovat