Konečně volno!

Minulej tejden mi dal fakt zabrat. Navíc jsem strávila víc času u rodiny číslo 2 a připadala jsem si trochu provinile, že u rodiny číslo 1 skoro nic nedělám, což mi potvrdila i rakouská maminka, když mi na mou otázku jestli mám s něčím pomoct, kousavě odpověděla:

"Vždycky je nějaká práce." 

A jéje, co jsem zase neudělala? Prý jsem nechala nepořádek v kuchyni a v obýváku a byla by ráda, kdyby mi nemusela pořád říkat, co mám dělat a byla iniciativní. Luis využil příležitosti, aby mi řekl, že mě nesnáší a že mě nesnáší i zbytek rodiny. No z Luise jsem si nic nedělala, ale z rozhovoru s rakouskou maminkou jsem radost neměla a už jsem chtěla být nejradši doma. Tak jsem vydrhla koupelnu, další den vysála a pro děti uvařila palačinky k obědu. Musím se pochválit, jsem teď fakt machr v dělání palačinek - udělala jsem jich 11 s tím, že to pro tři lidi bude stačit - nakonec je všechny snědly děti, tak jsem si musela pro sebe přidělat. 

A předevčírem i dnes jsem dětem vařila večeři a byla s nimi celý večer, tak se to snad s rakouskou maminkou číslo 1 urovnalo. 

Včera hned po brunchi - něco mezi snídaní a obědem (čerstvý pečivo, jahody, meruňky, vajíčka, párečky, šunka) jsem dostala den volna u obou rodin, a protože tady moc jím (a užírám dětem sladkosti - když já prostě M&M's miluju), tak jsem objela jezero na kole a tentokrát mi těch 40 km zabralo jenom dvě a půl hodiny :D (ne fakt nechápu, že to tady všichni zvládají za hodinu u půl). Pak jsem dojela na pláž, lehla jsem si na molo a užívala jsem si sluníčka, protože za poslední dva týdny ho tady moc nebylo. Dočetla jsem dalšího Harryho a vrhla jsem se na čtvrtej díl. 

A dnešek byl taky pohodovej. K obědu jsme grilovali a toho se vždycky ujme tatínek, který mě požádal, ať akorát prostřu stůl. Ještě ze srandy prohlásil, že je jedno jak to udělám, protože stejně přijde maminka a předělá to po mě (je to hrozná puntičkářka), ale to se kupodivu nestalo. Odpoledne jsem zase měla volno na opalování a čtení a teď jsem s dětmi sama doma. Pia už leží v posteli a já se psychicky připravuju na "uspávání Luise", kterej jako obvykle odmítá jít spát. Ale už jenom 22 dní a pak odjedu :).