Původně jsem si dnešek plánovala tak, že pojedu s Luisem na trénink na vodních lyžích, počkám na něj na pláži a budu mezitím zlepšovat svůj plavecký um. Ráno jsem ale zjistila, že je pěkná kosa, a do vody by mě nedostali ani párem volů. Rakouští rodiče mi sice říkali, že je to jenom v hlavě a že voda je teplejší než vzduch. V tom případě v mojí hlavě mrzne, protože se tady třesu zimou i v mikině. Místo koupáni jsem se teda vrátila zpátky domů a využila jsem toho, že tu nikdo nebyl, a dala jsem se do pečení. Minulej čtvrtek jsem na trhu ochutnala Linzerschnitte a od tý doby jsem na to měla hroznou chuť. Vygooglila jsem si recept a s obtížemi jsem v kuchyni našla všechny suroviny (jo ani po dvou tejdnech se tu pořád nevyznám :D). Můj hlavní problém spočíval v tom, že jsem neměla nejmenší tušení, jak to těsto má vypadat. Něco jsem spatlala dohromady, ale nebyla jsem si jistá jestli je víc podivně lepkavý hmoty v míse nebo na mejch rukách. Podařilo se mi těsto dostat do formy, potřela jsem to marmeládou s borůvkami a nahoru ještě měla přijít mřížka z těsta.
Takhle to mělo vypadat...
Asi se někde stala chyba (fakt netuším kde :D, možná v tý části, kde jsem se rozhodla dát tam místo 170 gramů mandlí jenom polovinu). Místo mřížky se mi podařilo vytvořit jenom pruhy podivného tvaru.
Vypadá to dost divně...
Udělala jsem ještě jednu "uměleckou" fotku, na který můj výtvor vypadá i trochu k světu. Postupovala jsem podle tohohle receptu. V internetové diskuzi všichni recept moc chválili, tak třeba když příště budu péct přesně podle něj a nebudu si tam dělat svoje úpravy, tak se mi to povede líp :D. Naštěstí to chutná líp, než jak by se mohlo zdát podle vzhledu a rakouská maminka říkala, dass es super schmeckt. Mezitím děti přišly z tréninku, snědly půlku koláče a zakempily před televizí, takže mám zase volno :).
PS: už to přišlo i sem... "Mamííí můžu si stáhnout do mobilu Pokemon Go?"
Žádné komentáře:
Okomentovat