Za uplynulý týden jsem zase nastřádala pár nových poznatků.
Rodinné vztahy nejsou tak idylické jak se zdálo. Pia je zrovna v pubertě a dává to svýmu okolí dost najevo. Obvykle to začne křikem na celý barák a končí pláčem (zrovna teď ten řev poslouchám a to jsem o dvě patra níž). Tatínek se jejími výlevy dost baví, vždycky na mě mrkne, jakože si s tím nemám dělat hlavu, protože to tu je často. Zatím nemá naštěstí problém se mnou, často se nebaví s rodiči nebo s Luisem, včera se dokonce pohádala se svými kamarády a řekla, že už s nimi nikdy nepromluví. Rodiče se jí to pokoušeli rozmluvit, a když Pia naštvaně odešla od večeře, pošeptal mi rakouský tatínek, že Pia má "shitlist" a každej den si na něj napíše někoho jinýho. Doufám, že se na něm taky neobjevím :D. Snažím se tyhle hádky ignorovat (i když tak pronikavej hlas jako má Pia jsem dlouho neslyšela). Zatím zabírá počítat do deseti a říkat si, že když jsem pracovala na hotelu, tak jsem tam měla třeba 15 takhle uječených dětí a taky jsem to přežila :D. Včera jsem navíc v sobě měla dvě skleničky bílýho, a tak mi bylo všechno tak trochu jedno.
Čímž se dostávám k druhému poznatku. Rodiče mají doma slušnou zásobu vín, prosecca, aperolu a dalšího alkoholu. Abych nekecala, tak jsem teď přepočítala všechny flašky, co mají ve sklepě, a bylo jich 95. Většinou si tak obden otevřou nějakou lahev vína k večeři a mě se pak zeptají jestli nechci taky. No abstinent nejsem a přece neodmítnu přípitek, že? Tak si s nima občas dám. Dozvěděla jsem se, že lidem, kteří hodně pijou, se tady říká Tschecheranten. A protože jsem Češka (Češi jsou německy Tschechen), dostala jsem od rakouského tatínka přezdívku Tschecherantin. Už jsem takhle byla představena i několika rodinným přátelům (no jo, tatínkovy vtípky :D), naštěstí jsem se už trošku rozmluvila německy a tak se zvládnu i hádat, že to není pravda (to, že jsem si spálila nos a mám ho červený jako alkoholik, ale moje slova moc nepodporuje). Včera si rodiče otevřeli dokonce dvě flašky vína. A tatínek povídá: "My normálně tolik nepijeme, to jenom protože tady máme Tschecherantin.". Po mém ohrazení, že já vlastně alkohol skoro nepiju, jsem se dozvěděla, že jsem první aupair, která s nimi takhle po večerech degustuje kvalitní víno (mimochodem už jsem devátá aupair). Asi bych se měla stydět, ale po těch dvou skleničkách mi to bylo fuk :D.
Vinný sklípek a třílitrová lahev šampaňského (to byl dárek k narozeninám pro rakouského tatínka)
A poslední bod - včera přijela do Pörtschachu další aupair z Čech, která bude pracovat u známých mojí rodinky, tak doufám, že budeme mít čas se sejít a pokecat si o tom, jak se nám žije v Rakousku.
Už mám pětinu pobytu za sebou, zatím jsem se neutopila, psychicky to taky zvládám, tak snad přežiju i těch zbývajících 8 týdnů :).
Žádné komentáře:
Okomentovat