Protože děti dostanou vysvědčení až v pátek a teď ještě chodí do školy, mám teď tak trochu prázdniny já. Rakouská maminka po mě dnes dopoledne nic nechtěla, a tak jsem si udělala cyklovýlet do Klagenfurtu, což je něco jako místní krajské město. Doma moc ráda na kole nejezdím. Kamkoliv chci jet, musím do kopce, a jelikož jsem hrozně líná, tak většinou dávám přednost autobusu, který mě vyjde jenom na 7 korun. Rakousko má ale trochu dražší dopravu (co sakra stojí na desetikilometrové cestě skoro 4 eura???), a tak radši jezdím na kole :D. Sice je poněkud starší (prej už ho mají asi 20 let), nefunguje levá přehazovačka, nejde posunout sedačka ani nahoru ani dolů a brzdy vydávají podivný kvílivý zvuk, ale na ježdění po rovince kolem jezera to stačí :).
Okolí Wörthersee se v létě hemží turisty, a tak je všechno upravený, udržovaný a fakt krásný (a taky fakt drahý). Mezi jezerem a Klagenfurtem je velký park. Dalo by se říct, že je multifunkční - pro odpočinek i sport, pro děti i dospělý. Po cestě jsem fotila každou ptákovinu, tak jsem to drasticky protřídila a tady je pár fotek.
Velké šachovnice v parku jsem několikrát viděla i v Čechách, ale tam
k nim vždycky chyběly figurky. V Rakousku se asi tolik nekrade :D.
Tady se toho nebojí ani ti nejmenší :)
Chtěla jsem se jít podívat do Minimundu, kde jsou miniatury slavných budov z celého světa. Prohlídka stála 18 €, a tak jsem aspoň udělala jednu fotku přes díru v plotě. Vyděrači... :D
V Klagenfurtu jsem zaparkovala kolo u kostela s bílou věží a dál jsem se procházela pěšky. Ukázalo se, že kostel s bílou věží je špatné poznávací znamení, protože jsem jich našla asi pět.
Do jednoho kostela jsem i vlezla, uvnitř hrála nějaká paní na varhany. Bylo to na jednu stranu krásný a na druhou docela děsivý. Myslím, že stavitelé kostelů, chtěli ve věřících vzbuzovat přesně tyhle pocity, u mě se jim to povedlo.
Každý čtvrtek a sobotu jsou v Klagenfurtu trhy, vůbec jsem o tom neměla tušení, a tak jsem byla příjemně překvapená. Je tam k dostání úplně všechno od ryb, ovoce, zeleniny, bylinek, košíků až po výrobky ze dřeva. A hlavně tam nikde nejsou plastový aušus hračky jako na skoro každým trhu v Čechách. V rámci šetření jsem si dala k jídlu jenom Linzer Schnitte (na obrázku vpravo - bylo to hrozně dobrý a doma si to někdy musím upéct) a dostala jsem slevu, protože jsem studentka :D. (Zajímavý je, že u vstupů do muzeí atd. žádný studentský slevy nemají)
Na závěr výletu jsem se nechala vyfotit u draka, který je symbolem města. Přišla jsem za skupinkou starších paní a vymáčkla jsem ze sebe pracně připravovanou německou větu, jestli by mě nemohli vyfotit. Dámy se spolu začaly česky domlouvat, co že to vlastně po nich chci, protože neuměly německy :D.
Výlet považuju za úspěšný. Splnila jsem program typického českého turisty - obešla jsem nejdůležitější pamětihodnosti, k jídlu jsem si koupila to nejlevnější, co jsem našla, vyfotila jsem asi 100 fotek, z toho jen 15 jich za něco stojí, a mám i fotku se sochou. Už mi chybí jenom ponožky v sandálech (to nahrazuju legínama místo kalhot). Takže aufvídrzén příště :D
Žádné komentáře:
Okomentovat